Vývoj člověka

antropogeneze – proces vzniku, vytváření a vývoj člověka

hominizace – proces napřimování postavy, vývoj rukou jako pracovního orgánu, ústup ‚zvířecího‘ vzezření, vznik artikulace řeči, vývoj mozku

 

romapythecus  10 – 5 mil. let (býložravec)

australopythecus  5 - 10 mil. let (všežravec)

homo habilis ( člověk zručný )  3 – 1 mil. let

-          výroba jednoduchých nástrojů, komunikace zvuky a posunky

homo erectus ( člověk vzpřímený )  1,5 – 0,4 mil. let

-          dokonalé vzpřímení, oheň, lovci – zbraně, tlupy

homo sapiens fosilis ( člověk rozumný )  400 – 40 tis. let

-          zpracování kůží, složitější nástroje, zárodky náboženských představ, používání lasa a kopí

( homo neandrtalensis  150 – 35 tis. let – sociální cítění, lov mamutů, oheň )

homo sapiens sapiens – asi před 40 tis. lety

-          artikulární řeč, zdobení jeskyň, kolektivní lov, specializované nástroje, dělba práce, žijí v rodech

 

 

Paleolit

3,5 mil. - 10tis. let př. Kr.

doby ledové – glaciály (6krát) – 12°C, moře – 100 m

doby meziledové – interglaciály (5krát)

rozšíření člověka do všech kontinentů

matriarchát – dominuje žena

 

nejstarší Paleolit 3,5 mil. – 600 tis. let

nejstarší antropogeneze – homo habilis

starší Paleolit 600 tis. let

homo erectus

střední Paleolit 250 – 40 tis. let

homo sapiens fosilis, homo neandrtalensis – naleziště u nás: Šipka u Štramberku, Gánovce u Popradu, Kůlna v Moravském krasu

mladý Paleolit 40 – 10 tis. let

homo sapiens sapiens, poslední glaciál – naleziště u nás: Věstonice, Pavlov, Moravany u Piešťan, Mikulov; v Evropě: Cro Magnon (France), Altamira (Pyreneje-Šp.)

pozdní Paleolit

oteplování » zateplování šelfů

 

naleziště: jeskyně Altamira (ŠP.), Rakousko, Německo, Sibiř, Ukrajina, Sahara …

paleolitická kultura: malby, rytiny, náměty okolní přírody » realistické zobrazení

časté objevování paleolitických Venuší, vznik přírodního náboženství (uctívání živlů a předmětů, rituály)

 

 

Mezolit

10 tis. – 7 tis. př. Kr.

země zalesněna, vyšší teploty, výhyn mamutů, více lidí, rozšíření malé zvěře » nové dokonalejší zbraně (harpuny, luky, udice …)

v Evropě asi 5 mil. lidí, usídlování také v Severských oblastech a také v Americe

 

 

Neolit

9 – 5 tis. let př. Kr.

největší převrat v dějinách – zabývání se zemědělstvím, domestikace zvířat, řemesla, směna výrobků, výroba nepřevyšuje spotřebu, pevné usazování, uvědomování si pojmu času

dělba práce – oddělení zemědělství od sběru a lovu, pokusy zavlažování, 10-ti násobný nárůst populace

první sýpky na obilí, první opevněná sídliště

neolitická revoluce – zvyšování prům. věku a zvyš. počtu lidí » přelidnění a následné stěhování; vznik zemědělsko-dobytkářského hospodaření atd. (viz. výše)

uctívání předků – hroby, hřbitovy, oběti

snaha o pochopení vzniku světa » základy náboženství

umělecké projevy – odlišné od dřívějších období; umění je arealistické, symbolické; rozvoj keramiky

lid – dle keramiky: lid píchané keramiky, volutové, pásové

naleziště: Bylany, Mohelnice

 

 

Eneolit

5 – 3 tis. let př. Kr.

počátek poznávání kovů – kovová industrie (měď)

dřevěné oradlo, pluh – kulturní krajina, vyšší úroda

vzniká nadvýroba, plně se rozvíjí dělba práce – řemeslo definitivně od zemědělství

nástup patriarchátu – dominuje muž

rozvoj megalitických staveb, pozorování oblohy, rozvoj kultů a náboženství

vznik prvních státních útvarů v Mezospotámii a Egyptě

na našem území různé kultury (keramika) – kanelovaná, řivnačská, jevišovská, šňůrovitá, zvoncovitých pohárů atd.

 

Doba bronzová

objevení bronzu (měď + cín) » kovolitectví – bronzové nástroje

první společenská dělba práce – specializace jednotlivých řemesel (kovolitectví, kovotepectví, hrnčířství, textilní výroba, hornictví …), prohloubení majetkových a sociálních nerovností

kultury u nás:

1)     únětická 1800 – 1500 př. Kr. (na Slovensku je to Maďarovská) – v úrodných nížinách – zemědělství a chov dobytka, zbraně a nástroje (bronz), tkaní, vyspělá keramika, sklady výrobků, směnný obchod; rozšíření – Únětice u Prahy, Maďarovce u Levice

2)     mohylová 1500 – 1300 př. Kr. – přichází z Podunají, osídlují hornatější krajinu; pastevci, budování mohyl nad hroby, nové zbraně (bronz. meče, dýky …)

3)     popelnicových polí 1200 – 700 př. Kr. – přišli ze severu (okolí Lužice); žárové pohřbívání, popel ukládání do popelnic (ker.nádoby) a poté na posvátná pole; rozvinuté zemědělství, osídlena především říční údolí, vznik opevněných hradišť (většina vesnic dosud neopevněna); industrie – srpy, sekyry, dláta, meče, kopí, přilby, bronzové nádoby, šperky; kmeny se stmelují, vznik větších sociál. nerovností

 

Doba železná

poznání a využívání železa, rozšiřování železných výrobků

Evropa začíná vývojově dohánět svět

periodizace:

1)     halštatská doba 700 – 400 př. Kr.

2)     laténská doba 400 – 0 př.Kr

 

Halštatská doba – podle pohřebiště v rakouském Hallstattu

typická geometrická výzdoba keramiky

u nás: kultura horákovská (Čechy a S.Morava), halštatská mohylová (J.Čechy), bylantská (Stř. a S. Čechy – poprvé u nás používají železo)

rostou majetkové a sociální rozdíly, pravěká společnost se rozpadá a vzniká jakási rodová aristokracie; vznik nových nezemědělských vrstev – vojsko

náčelnická a válečnická vrstva

člověk se seznamuje s koněm

 

Laténská doba – dle jezera La Tene ve Švýcarsku

v oblastech od Britských ostrovů a k nám – Keltové (Galové)

Keltové přišli do styku s vyspělou antickou civilizací, dostali se do zpráv antických autorů

u nás Keltové první historicky známý národ, dobyvatelé – podrobili si lužický lid

dva velké keltské kmeny u nás – Bójové v Čechách, Kotýni na Slovensku (kontakty s Římskou říší) + Volkové na Moravě

Keltové – umělečtí řemeslníci, hutníci, kováři, těžba rudy, využívání nových hmot – sklo, smalt (nátěr na železo), používání hrnčířského kruhu, železné radlice »  rozvoj zemědělství, peněžní obchod (keltské mince – duhovky – stříbrné a zlaté)

Vládnoucí vojenská vrstva – rodová aristokracie, kněží (Druidi)

Koncem 2. st. Př. Kr. vznik oppid (opevněná města) – Závist u Zbraslavi, Stradonice u Berouna, Třísov u Zlaté Koruny, Staré Hradisko na Prostějovsku

Keltové nevytvořili stát » neubránili se útokům Germánů ze severu a Římanů z jihu

 

 

Doba římská

Starší:

na přelomu letopočtu expanze Říma a posun germánských kmenů k jihu

Germáni – oblast stř. Evropy; zpočátku rodová občina, později silné kmenové svazy (Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové) » 3 velké skupiny – severní, východní, západní

válečnická vrstva s mocnými náčelníky – boje mezi sebou, později proti Římu

v Čechách kmen Markomanů, na Slovensku Kvádové

převážně zemědělství a pastevectví, písmo o 24 znacích )posvátné runy)

 

Mladší:

Markomanské války 166 – 180 n.l. – pronikání do římského impéria (S. Itálie), odraženi Marcem Aureliem (předsunuté římské hranice s legiemi na – limes romanum)

boje Římanů s Dáky (dnešní Rumunsko)

 

stěhování národů 4. – 6. stol. – po vpádu Hunů z V. Asie do Evropy až k Rýnu – poč. 5. stol.

451 n.l. porážka Hunů Franky na Katalaunských polích » zastavení, říše Hunů rozpad po smrti Attily („bič boží“) r. 453

v 6. století první barbarské říše

příchod Slovanů do Stř. a JV. Evropy (dříve mezi Odrou a Dněstrem)

rozpad rodové společnosti, konec vývoje starověkých civilizací a počátek středověku